Vzpomínka na Daruvar

Text a foto: Mgr.Táňa Pikartová

Jsem velmi ráda, že jsem mohla se skupinou českých novinářů přijet do Daruvaru. Dva plné dny nám přinesly spoustu zážitků a příjemných setkání, na která ráda vzpomínám.

Už jsem dočetla všechny časopisy Jednota i publikace, které jsme v Českém domě dostali, v lednici mám poslední láhev výborného piva Staročeško a na lednici dřevěnou úchytku s kresbou jeřába. Jeřáb je totiž symbolem města. Pivo brzy dopijeme, úchytka s jeřábem ale zůstane. Drží mi papírky, na které si píšu nákupy. A tak jsem pořád vlastně v Daruvaru. Píšu: koupit rýži a vzpomenu si…

Vzpomenu si i když otevřu peněženku. Podle rady lidového pořekadla – noste jinan v peněžence jako talisman! Zaručí Vám hojnost peněz, mám kartičku s lístky gingo, kterou nám věnoval pan starosta, uloženou hned v první přihrádce mezi kreditkami.

Setkání s krajany
Samozřejmě mám také hodně fotografií, líbilo se mi náměstí, park, dětské hřiště, zámek i lázně. Těšila jsem se na všechna setkání, která byla skutečně příjemná a osobně musím přiznat, že mnohdy velmi mile překvapivá. Ráda jsem se setkala s paní poslankyní chorvatského parlamentu, paní Zdenkou Čunhilovou. Potěšil mě pan starosta Rohlik a jeho kolegyně péčí, kterou nám věnovali. V České škole J.A. Komenského jsem si připadala  jako v základní škole kdekoliv v Česku, stejně tak v mateřské škole Ferdy Mravence. Děti tu švitořily úplně stejně, česky. Ráda jsem se setkala s paní ředitelkou Leonorou Janotovou, milé bylo setkání ve školní knihovně a v českém vydavatelství Jednota s paní ředitelkou Libuší Stráníkovou  a kolektivem redaktorů. Prostorná, současným jazykem řečeno retro budova vydavatelství, je obklopená stromy a keři, jistě je radost sem chodit do práce. Alespoň mě by to těšilo. Vůbec zeleň dodává centru města na malebnosti a svěžesti.

Termální lázně s bazény
Hodně jsme si teplé termální vody všichni užívali a hotel byl pro nás milým zázemím. Díky pozvání pana starosty Rohlika ke Kovačevičům jsme poznali jak se v Daruvaru připravuje kapr a kapří polévka. Byla to skvělá připomínka tradiční české ryby, která se ovšem v Česku příliš nekonzumuje. Čekám na recept, který pan starosta slíbil, a určitě grilovanou rybu podaruvarsku nabídnu svým jedlíkům doma. A také českým čtenářům.

Obdivovali jsme také práci vinařů, víno, které jsme ochutnávali v barokních prostorách zámku Jankovič a povídání s paní Ivanou Gundulič, majitelkou vinařství, také patřily k nezapomenutelným chvílím naší návštěvy v Daruvaru. Potěšení z návštěvy zdejšího vinného sklepa umocnilo ještě setkání s paní majitelkou společnosti Biogal, která nás velmi rychle a prakticky přesvědčila, díky svým jedinečným kravským a kozím sýrům, jak lahodně se snoubí zdejší bílé víno s jejími sýry.

V pivovaru jsme zase ochutnávali zdejší artikl Staročeško. Toto pivo je světlý ležák českého typu.  A nebylo to jenom pivo klasické, s panem sládkem jsme ochutnávali jeho fresh pivka výborné chuti. A když bych ještě jednou měla použít slovo fresh, pak ve spojení s naší sice krátkou, ale velmi příjemnou návštěvou v Daruvaru. Ráda přijedu zase.

Daruvar je velmi malebné lázeňské městečko
A také velmi unikátní v celé jihovýchodní Evropě, jelikož v tomto městě žije přes 13 tisíc Čechů. Na ulicích tady běžně uslyšíte češtinu, kterou ovládají i mnozí z 9 tisíc Chorvatů. Město leží v západní Slavonii, nedaleko maďarských hranic a většinou, bohužel,  nepatří k našim běžným turistickým cílům.

Lázeňské město Daruvar má díky svým teplým léčivým pramenům už dávnou historii. Už v dobách římských byl tento zdejší přírodní unikát hojně využíván - dnešní lázně a termální koupaliště jsou postaveny na těchto antických základech. První Češi přišli na Daruvarsko už v polovině 18. století a systematické stěhování pak trvalo více než 50 let. Důvody k odchodu z české domoviny byly  jasné a pro mnohé Čechy, Moravany a Slezany lákavé – volná a dostupná půda, příslib různých úlev, včetně osvobození od vojenské povinnosti. Dnešní čeští obyvatelé jsou příslušníci rozvětvené české krajanské menšiny, mnohé rodiny tu žijí už v šesté i sedmé generaci. Jsou to vesměs potomci drobných zemědělců, kteří získali v západní Slavonii zanedbané pozemky a tyto znovu svoji prací zúrodnili.

Hrabě Janković
Pro rozvoj města ve střední části Chorvatska, na úpatí hory Papuku v údolí řeky Toplice v nadmořské výšce sto šedesát metrů, i léčivých lázní byl v roce 1745 příchod hraběte Jankoviće do tohoto kraje. Byl to on, kdo dal městu maďarské jméno Daruvar, který si zakládá na pověsti zeleného města. Zdobí ho květinové zahrady a staleté stromy. Byl to, kdo jsem lákal a nakonec přivedl i obyvatel z českých zemí.

V léčebném hotelu Termal, ve kterém jsme bydleli, v daruvarských lázních, jinak řečeno v Daruvarských Toplicích, bylo nedávno, při příležitosti třicátého výročí jeho provozu otevřeno nové, moderní a špičkové wellnessové středisko. Na rozloze 1800 čtverečních metrů jsou dva venkovní i kryté bazény, finská a infračervená sauna, parní lázeň, aromaterapie, solárium, zóna péče o obličej a tělo a svět masáže. Tato wellnessová oáza je vhodně začleněna do přírodního prostředí parku starého několik století u pramenů termální vody a léčivého minerálního bahna.
Daruvarské lázně mají nepochybně geotermální prameny, jejichž léčivé působení bylo známé už od doby osídlení této oblasti.
Základem zdravotní péče lázní je léčebný hotel Termal, postavený v roce 1980. Lázně se staly známými i díky sportovní rehabilitaci. Ve zdejším termálním vodním parku je výlučně geotermální voda, jejíž průměrná teplota v bazénu je 32 stupňů. Koupání v něm je maximálně příjemné.

Převzato z www.czechtravelpress.cz